Tak jsem ji sbalil
25. 3. 2009
Tak jsem ji sbalil!
Zachytili jsme pro vás zlomek skautské historie, jak by ji napsal B. – P.!
Ten den byl vážně pruda.
Místo lovení tygrů v Africe, nebo tygřic v londýnskejch klubících jsem dřepěl v kasárnách a vyplňoval hlášení.
Po čtyřech hodinách práce mě to přestalo bavit. Hlášení jsem ukončil větou „a žili šťastně až do smrti" a vyrazil na relaxační walk do blízkýho parku. Kasárna sem láká dobře tvarované roztoužené kočičky a ty sem zase lákají mě.
Procházel jsem se, popotahoval si knír a checkoval pozici svýho trendovýho klobouku, když se zpoza zatáčky vynořila luxusní buchteska se psem.
Hafan ji ale odtáhl tak rychle, že jsem jí ani nezahlíd obličej. Tak jsem jí mohl zhodnotit aspoň zezadu. Kladla nohy měkce jako leopard tančící sambu a boky vlnila jako kobra před útokem. Na mým kočkometru to bylo jasnejch 99%.
O dva roky později jsem zahajoval svojí Scouting World Tour – promotion mýho novýho projektu pro mladý perspektivní rebely.
Opíral jsem se o zábradlí na přídi lodi Arcadia mířící do New Yorku a vystavoval svůj ošlehaný profil na pozadí zapadajícího slunce a smál se buchteskám, který ve zmatku z mojí krásy narážely do stěžně. Když v tom jsem na spodní palubě zmerčil povědomou osobu. Stejně úchvatné pohyby, stejné kladení chodidel – nebylo pochyb, narazil jsem na neznámou z parku.
Ladným pohybem jsem sjel po zábradlí a v jednom rafinovaném gestu se usmál, zamrkal a smekl klobouk až k zemi.
Kočanda vypadala trochu zaraženě ale nešla hned do kolen jako většina. To mě zaujalo. Slušně jsem se představil a zavedl nenucenou konverzaci. Vážně mě dostávala, cítil jsem jak mé rebelské srdce taje v přívalu neznámého citu.
Byla sice o 32 let mladší (bylo jí nadějných 23 let), ale já nejsem žádnej looser, abych se s tím nevyrovnal. A navíc máme shodně narozeniny – 22. února, to budou parties!
Asi jsme si souzeni!
Exkluzivně pro Teepka napsal: Aleš
Zachytili jsme pro vás zlomek skautské historie, jak by ji napsal B. – P.!
Ten den byl vážně pruda.
Místo lovení tygrů v Africe, nebo tygřic v londýnskejch klubících jsem dřepěl v kasárnách a vyplňoval hlášení.
Po čtyřech hodinách práce mě to přestalo bavit. Hlášení jsem ukončil větou „a žili šťastně až do smrti" a vyrazil na relaxační walk do blízkýho parku. Kasárna sem láká dobře tvarované roztoužené kočičky a ty sem zase lákají mě.
Procházel jsem se, popotahoval si knír a checkoval pozici svýho trendovýho klobouku, když se zpoza zatáčky vynořila luxusní buchteska se psem.
Hafan ji ale odtáhl tak rychle, že jsem jí ani nezahlíd obličej. Tak jsem jí mohl zhodnotit aspoň zezadu. Kladla nohy měkce jako leopard tančící sambu a boky vlnila jako kobra před útokem. Na mým kočkometru to bylo jasnejch 99%.
O dva roky později jsem zahajoval svojí Scouting World Tour – promotion mýho novýho projektu pro mladý perspektivní rebely.
Opíral jsem se o zábradlí na přídi lodi Arcadia mířící do New Yorku a vystavoval svůj ošlehaný profil na pozadí zapadajícího slunce a smál se buchteskám, který ve zmatku z mojí krásy narážely do stěžně. Když v tom jsem na spodní palubě zmerčil povědomou osobu. Stejně úchvatné pohyby, stejné kladení chodidel – nebylo pochyb, narazil jsem na neznámou z parku.
Ladným pohybem jsem sjel po zábradlí a v jednom rafinovaném gestu se usmál, zamrkal a smekl klobouk až k zemi.
Kočanda vypadala trochu zaraženě ale nešla hned do kolen jako většina. To mě zaujalo. Slušně jsem se představil a zavedl nenucenou konverzaci. Vážně mě dostávala, cítil jsem jak mé rebelské srdce taje v přívalu neznámého citu.
Byla sice o 32 let mladší (bylo jí nadějných 23 let), ale já nejsem žádnej looser, abych se s tím nevyrovnal. A navíc máme shodně narozeniny – 22. února, to budou parties!
Asi jsme si souzeni!
Exkluzivně pro Teepka napsal: Aleš
