Cesta do kuchyně
9. 4. 2009
CESTA DO KUCHYNĚ
Všude jenom hrozná tma,
skoro jako v pytli,
tam je ale aspoň možnost,
že byste si zvykli.
Tady je tak neprostupná,
že se snad dá trhat.
Ach jo, k čemu je tu hlídka!
- takhle časem mrhat.
Jsem uprostřed tábořiště,
teda aspoň doufám.
Anebo uprostřed hřiště
na mušce všem mouchám?
Někde v dálce svítí světlo -
- petrolejka naše
a tam blízko leží - to vím -
bramborová kaše.
Jo, jídlo, to jediné mě
do kuchyně vláká
- a pak, že se hlídka někde
ve spacáku fláká!
Když má totiž hlídka možnost
nasytit si žaludek,
je schopná i pořád hlídat,
jen když zbyde obídek.
Je i schopná o své hlídce
nasekat vám polínka,
jenom když ji nemine pak
přislíbená svačinka.
No, vraťme se do reálu,
stojím až moc hladová
čekám skoro, že z té můry
probudím se poznova.
Avšak nic se nekoná,
žádné milé probuzení
Škoda, no tak aspoň doufám,
že v kuchyni nikdo není.
Jdu po lávce na to místo,
mdloby se mě jímají,
doufám jen, že temné vrahy
hlídky nezajímají.
Hlídku každý hned si musí
s noční mlhou spojit,
odvaha však je se sebrat,
do kuchyně dojít.
A tak se tu třesu strachem,
odvaha mi schází
co všechno tam může číhat!
- až mě z toho mrazí!
Jdu po lávce a najednou,
padám do hlubiny
maximálně vylekám se,
už vstávám z mokřiny.
Už se zvedám a zjišťuji
tu závažnou příčinu,
když mé oči nalézají
posuvnou kulatinu.
Tak vidíte jak je cesta
k jídlu plná potěšení,
co mě čeká tam pak dále?
odsud tam nic vidět není.
Strach mnou třese, já se bojím,
teď už mám na mále,
když odhodlání nasytit se
hnalo mě tam dále.
Mám z mokřiny na kalhotech
menší stopy po vodě,
avšak zdolala jsem mostek zdravá,
celkem v pohodě.
Už se blížím k tomu hrnci
strach najednou pomine,
za to všechno z dnešní hlídky
odměna mě nemine.
A už z hrnce, celá šťastná,
zvedám jeho pokličku,
co když už v něm nezbylo nic?
- tak zaváhám chviličku.
Ale štěstí, ještě zbyl kus
kaše od večeře,
dám si lžičku, možná i dvě
už nebojím se dravé zvěře.
Nevěřili byste jak moc
chutná jídlo při hlídce,
jídlo dá vám odvahu i
při tábora obhlídce.
Už jsem plná, ještě zbylo
kousek pro ty ostatní,
jídlo na hlídce vás vzbudí,
pak už nejste malátní.
Dobře se to, dobře hlídá,
když jsem nasycená,
za pocit bezpečí hlídky
je to malá cena.
V dnešní hlídce tahle kaše
odvahu mi dala
že jsem zbytek hlídky v klidu
dobře odhlídala.
A tak rada pro rarachy,
chcele-li mít dobrou hlídku,
dejte do kuchyně zbytky
třeba od obídku.
Možná vám to připadá,
že to ňáká hloupost je,
já vám na to ale řeknu,
možná, jenže funguje!
Poučení nakonec,
dříve než zazvoní zvonec,
hlídko, nikdy se jen neboj
jít až do kuchyně,
zbytek hlídky pak vám půjde
už úplně plynně.
