Šťastné staré slunce
Ráno je smutné, jdu z práce domů
a jako dřív musím si říct:
To slunce se má, to nědělá nic,
jen bloumá po nebesích
Dřu se za jiné a sám trpím hlad,
mé děti, ty neznají smích.
To slunce se má, to nedělá ni,
jen bloumá po nebesích
Můj Bože, tam v nebi, vyslyš mé přání,
vždyť znáš můj veliký žal,
tak pošli ten oblak pro mne za svítání
a dej mi poznat ten ráj.
Zbav mě mých strastí a utiš můj pláč
A dej mi to, po čem toužím:
Jak slunce se mít a nedělat nic,
jen bloumat po ulicích.