Hobo
Já nechci bejt sám,když koleje duní a temná noc do dáli ubíhá.
Co z toho k sakru mám, že znám plno vůní,
z dalekejch cest pohledy v očích mám.
Tak co z toho mám, že v srdci mám touhu
jenom se mrknout za nejbližší strouhu.
Já často šněroval svý toulavý boty, musí to bejt, můj vlak má
zelenou.
Ref.:tmou nákladní vlak těžce duní, v mých uších jenom vítr šumí,
kraj kolem trati spí, jen mašinfíra bdí.
Má ruku na rychlostní páce, má topič plný ruce práce
a já si na nápravě zpívám tu píseň, kterou vlaky hřmí.
Když vagóny hřmí a brzdař tě honí, necejtíš hlad, nohy tě nezebou,
jen běžíš po střeše a chtěl bys bejt pod ní, píšťala řve a tunel před tebou.
Tak co z toho mám, že znám celý státy, když nesmím na oči vlastního táty.
Ksyž stromy rozkvetou, já stojím na trati, musí to bejt, můj vlak má
zelenou.
Raf.:Tmou nákladní vlak těžce duní...
Můj osobní vůz je vagón s vepřovým ,můj ropdnej dům je bouda brzdaře.
Kde nechal jsem svou squw, to vám už nepovím,
snad ve Frisku, tam jsem byl najaře.
Tak co z toho mám, pořád se jen toulat, v špinavý ruce pár centů žmoulat?
Jednou se netrefím a budou mě sbírat, musí to nejt, můj vlak má zelenou.
